Z DENÍČKŮ TÁBORNÍKŮ JANKOV 2022

Výběr událostí z táborového života formou deníčku (pořadí dnů nemusí korespondovat, obsah je autentický) …..

1.DEN             Lucka 7.odd

Milý deníčku, tak jsem opět tady! Na Jankově! Asi se mi z jedné strany bude chvilku stýskat, ale na druhé straně hned od prvního dne vím, že tady zažijeme srandy. V oddíle jsme se zase totiž s Míšou, Barčou, Niki, Zuzkou a Terezou, které už znám z předchozích Jankovů. Hned po příjezdu jsme v oddílem hrály seznamovací hry. Tím, že se s holkami už známe, tak to bylo jednodušší. Ale potřebovali jsme se seznámit i s novými členkami oddílu. V podvečer začalo pršet a tak se plánovaný táborák nekonal a místo něj byla diskotéka. Je snad zbytečné psát, že nám to vůbec nevadilo 😊. Po diskotéce jsme si na chatičce dlouho do noci povídaly, takže se nám 2.den ráno při budíčku vůbec nechtělo vstávat. Jo a včera trapas před celým oddílem. Mamka mi nezabalila původně holinky a při příchodu do tábora to vedoucí Vlaďka zjistila, takže táta je musel jet rychle někam koupit…. No vypadala jsem před holkami, jako že nemáme na holinky, takovej trapas…snad se na to brzy zapomene….

2.DEN             Áďa 5.odd

Ahoj deníčku, na tomhle táboře jsem poprvé. Na táboře už jsem dvakrát byla, ale bylo to jinde, na Předboři, kde byly stany s podsadou. Tenhle tábor vypadá mnohem líp, bydlíme v chatičkách po čtyřech, je tady několik hřišť a hlavně jsem viděla veliký bazén. Doufám, že bude dobré počasí a budeme se pořád koupat a vypadá to, že se tady nemusí loupat nějaké pitomé brambory nebo podobně jako na Předboři, protože je tady veliká jídelna s kuchařkami a děti nemusí nic pro kuchyň dělat. Dneska jsme hrály hry v oddíle a večer byl táborák a bylo fajn, že vedoucí hráli nejen podle táborového zpěvníku, ale i moderní písničky. No vlastně ty moderní písničky znám asi líp, než ty ze zpěvníku. A pak to překvapení! Zatím, co jsme u táboráku dohráli, tak se zničehonic rozsvítila ta vysoká stavba na nástupišti – hora Olymp a hned následovala úvodní scéna celotáborové hry Jankovská Odyssea, kde Zeus (šéf bohů) dal lidem poslední šanci před zničením. To se nelíbilo zlým bohům a naopak hodní bohové lidem budou pomáhat, tak jsem zvědavá, co nás asi čeká a co budeme plnit za úkoly. Cože? Jo jestli se mi stejská? Skoro vůbec, mám v oddíle kamarádky a s těmi se vyblbneme.

3.DEN             Filip 6.odd

Deníčku, dneska byla první etapa CETEHu, kde jsme vyráběli kopií, štíty a zvolili si název týmu a vůbec se připravovali na boj s nepřátelskými bohy (snad nám ti hodní pohohou). Výroba štítu mě docela bavila, ale nejdřív jsme museli vydělat na suroviny a materiál na jeho výrobu a pak teprve jsme si mohli v olympské dílny vyrobit ty zbraně a štíty. Jirka od nás z oddílu se vytahoval, že jeho táta má daleko líp vybavenou dílnu… No chápeš to, jaký je to jouda? Vždy se nacházíme ve starověkém Řecku Nakonec se nám to docela povedlo. A jaký máme název? No naše vedoucí týmu má přezdívku Nivea, takže jsme Nivea Team a doufám, že to všem soupeřům pěkně natřeme… odpoledne jsme měli bazén, takže supéééér….

4.DEN             Kuba 4.odd

Ahoj deníčku, dneska mám skvělej den! Dopoledne jsme hráli hry v oddíle a Živé pexeso. To se místo kartiček hádají dvojice, které předvádějí stejné věci. To mne bavilo, ale moc mi to nešlo. Ale odpoledne! Odpoledne jsme šli střílet ze vzduchovky.

A letos máme v táboře nové vzduchovky ne ty staré, těžké jako v loni. Možná je to opravdu tím, ale střílel jsem moc dobře. A protože jsem nastřílel z celého našeho oddílu do terče nejvíc, tak jsem potom mohl za odměnu střílet na plechová prasátka. To mě taky hodně bavilo, ale i když jsem prasátko trefil, tak zachrochtalo a běželo dál. Ale vím moc dobře, že to chrochtání dělal sporťák. Každopádně milý deníčku, ode dneška jsem super střelec oddílu a po střelbě jsme ještě šli do bazénu. Takže super odpoledne.

5.DEN             Andy 1.odd

Ahoj deňýcku, musím ti napsat, že se mi tady na táboře lýbý, ale první dny se mi mc stýskalo. A holkám u nás na srubíku taky. Dokonce, jo dokonce, jsem jednou večer brečela. Ale dneska mi přišel od babičky pohled a pak ímejl od mamky. To bylo super, četly jsme si poštu na srubu, komu to nešlo pomohla prágoška Simča, a povídaly si, kdo má doma jaká zvířátka. Deníčku, víš dobře, že kromě našeho kocoura Brita je největší zvíře v rodině můj mladší bráška Tomáš. A hlavně, když se mi večer zastýskne, povídám si tajně s mým plyšákem Hagi bagi. Mami, tati, koukejte mi psát pořád, ať mi není smutno!!!!!

6.DEN             Luky 8.odd

Ahoj deníčku, dneska na cetehu jsme běhali a tým získával polobohy za pomocníky a celé to bylo na obratnost, sílu a podobně.

Náš team Bananius makal jako ďas a nakonec jsme vyhráli. A kdo vyhraje cetehovou etapu, vždycky je na nástupu vyhlášený jako etapový vítěz a dostane sladkou odměnu. Máme dobrého kapitána, takže ten to vždycky spravedlivě rozdělí na všechny členy týmu. Odpoledne jsme hráli konečně taky florbal, a protože  ho hrajeme i ve škole a víš, že jsem v něm dobrý, tak jsem byl kapitán našeho týmu. Ale musím říct, že v našem oddíle je spousta dobrých florbalistů, takže to byla mezi našimi týmy v oddíle docela bitva. Nepříjemné je, že občas prší a tak nás vedoucí nutí chodit v pláštěnkách a holínkách, jako by nevěděli, že nejlepší je běhání v dešti a loužích. Zdravotnice na nástupu říkala, že koho nachytá takhle neoblečeného a bez holínek a pak jí přijde kašlat na marodku, tak si ho tam nechá, přiváže k posteli a bude mu dávat ty největší injekce, co tam má. Tak si radši dáváme bacha. Na marodce zatím nikdo neleží, tak to nechci riskovat.

7.DEN             Zuzka 11.odd

Deníčku, pomoc, pomoc, hilfe, help me! Dnes ráno jsme  jsi balili na odpolední cestu na puťák. Puťák? No to je takový stanový tábor někde na louce u vody, kde si vaříme sami, spíme ve spacácích na karimatkách, plátěných stanech a musíme si po jídle po sobě umývat ešusy (hej, není to náhodou šikana? Nádobí nemeju ani doma, máme přeci myčku!). Byla jsem tam totiž už vloni, tak vím, o co se jedná. Pobyt tam bývá fajn, protože tam nejsou žádné nástupy a kromě vaření (holky) a nošení dřeva na oheň (kluci) je to tam docela pohodička…. Tak o co jde? Copak to nechápeš? Museli jsme si zabalit jen to nejnutnější a jak jsem měla vysvětlit vedoucí Sábě a Klárce, že moje umělé řasy a líčící kufřík jsou fakt to opravdu nejnutnější, co sebou potřebuju! Umíš si představit, jak budu bez kosmetiky před kluky z 12.odd. vypadat? Prostě tragicky!! Do batohu jsem si propašovala alespoň řasenku a rtěnku. No a ta cesta na puťák? Další tragédie! Vím, že je to jenom 7 km, no jo, ale svítilo sluníčko a bylo horko a potila jsem se a aby útrapám nebyl konec praskl mi po cestě zip u toho pěkného koženkového mini batohu. Já vím, já vím, táta mi říkal, ať si vezmu ten pevný látkový, co s ním jezdíme na výlety, já vím, že ten by nepraskl. Ale copak to jde k mému outfitu?? Ještěže v protioddíle je Matěj, který mi část věcí vzal do svého batohu, i když nevěřícně kroutil hlavou. Známe se už z loňského Jankova a jak letos vyrostl, je z něj docela hezkej kluk. Tak snad se mu teď večer budu u táboráku líbit, končím a jdu k ohni než mi ho sbalí některá z holek v oddíle.

8.DEN             Martin 2.odd

Ahoj zápisníčku,

na včerejšek jsem se opravdu těšil.  A nejvíc na večerní nástup, no protože jsem měl narozeniny.  A kdo má narozeniny toho na nástupu ohlásí a dojde si pro čokoládu, ale nejvíc jsem se těšil že jako ostatní, kdo tady něco slaví se nechám spláchnout Hajzltýnou. Je to taková budka, kam se nahoře nalije voda a když to tábor odstartuje, já zatáhnul za špunt a začala téct voda To je jako ta oslava. Po nástupu byla na srubu taková malá narozková párty. Máma mi v balíku poslala nějaké brambůrky a bonbóny, tak jsme si s klukama sedli a na chvíli to slavili. Ale bylo to krátce, protože jsme pak vyrazili na přespání. To je takové spaní mimo tábor u lesa na plachtách a takových podložkách a ve spacáku. Jednu chvíli jsme se všichni hodně báli protože po louce se pohybovala blikající světla, nebyly to světlušky, ty já už poznám. Když se ta světla k nám přibližovala, opravdu jsem se bál, ale nakonec to byli jenom cyklisti, kteří projížděli po cestě kolem. Ráno nás probudilo pršení, tak jsme rychle doběhli do tábora. Spacáky a zbytek potom vedoucí přiveze do tábora a sušili.

9.DEN             Honza 10.odd

Deníku, sorry, spěchám, nemůžu se moc vypisovat… letos to tady máme vostrý. V oddíle plníme soutěž CESTA BOJOVNÍKA, je to fááákt drsný. Dřepy, kliky, plank v časovém limitu, abych se posunul do dalšího stupně. Jde to pomalu, ale už jsem ve 3.levelu. nejdrsnější je, že to vedoucí Škopíno a Makumba dělají všechno s námi. Jo a taky tady soutěží jedna chatka vedoucích holek s chatkou vedoucích kluků v protilehlých chatkách; soutěží spolu kdo bude mít chatku více  ozdobenou…  Takže tady jednu noc byly chatky obsypány vánočními světly a hrůznými blikátky. Takže když jsem šel na záchod, připadal jsem si, jak v nějakém americkém vánočního filmu. Jinak počasí je teď proměnlivé, chvíli prší a chvíli je hic… hele musím běžet, jsem na pozici Pilus, a když se zpozdím, můžu o hodnost přijít, a to fáákt nechci, když jsem se na to tak nadřel….

10.DEN                       Majda 9.odd

Ahoj deníčku, dala jsem si předsevzetí, že celý letošní Jankov si bude zapisovat zajímavé události, abych měla v dalších letech na co vzpomínat. Letos jsem se v sedmém oddíle a sešla se tady parta holek, které už tady byly minulý rok. Za vedoucí máme letos Vlaďku, Lenku a praktikantku Natku. Ta je tak dlouhá, že se musím zaklánět, když jí chci něco říct. Miluju první turnus! Byla jsem jednou na třetím, ale tady je to lepší… v čem? No minimálně tím, že se v neděli a ve svátek vstává až v osm hodin. Díky Cyrile a Metoději, díkes Mistře Jane Husi! A půlhodinka se vždycky hodí, někdy kecáme dlouho s holkami na chatce a tak…..

Den proběhl v pohodě, jen na večerním nástupu-trapas! Zapomněla jsem ručník v umývárce a tak se dostal do veteše.

To je taková bedna Kam se házejí ztráty a nálezy a každý večer se na nástupu oblečení rozkládá, aby si jej táborníci zase mohli vzít. No tak to dneska dopadlo i na mne: svůj ručník jsem hned poznala. Ale vyzvednutí věcí z té veteše není zas tak jednoduché, táborníci musí zůstat na nástupišti a musí udělat pár dřepů, aby bojovali proti své zapomnětlivosti a přitom říkají: „My jsme hlavy děravý, tělocvik nás napraví“ pro pobavení tábora. Malé děti si rády věci do veteše házejí samy, aby mohly cvičit, ale starší táborníky to až tak nebere a radši se tomu vyhnou. Veselé je, když musí s dětmi cvičit i zapomětliví vedoucí.

11.DEN                       Niki 7.odd

Ahoj deníčku, dala jsem si předsevzetí, že celý letošní Jankov si bude zapisovat zajímavé události, abych měla v dalších letech na co vzpomínat. Letos jsem se v sedmém oddíle a sešla se tady parta holek, které už tady byly minulý rok. Za vedoucí máme letos Vlaďku, Lenku a praktikantku Natku. Ta je tak dlouhá, že se musím zaklánět, když jí chci něco říct.

Musím napsat o tom, co mne tady letos nejvíc baví. Je to jednoznačně CETEH. V minulé etapě jsme kradli jednookému Kyklopovi zlatá vejce, ale nesměl nás chytit, jinak bychom byli vyřazeni a dnes to bylo také super- procházeli jsme bludiště a snažili se ukrást minotaurovi sošku. Bludiště bylo udělané v lese a skutečně to byla cesta ze strany neprůhledná a přitom dost široká, aby člověk nestvůře proklouzl.

12.DEN                       Matěj 12.odd

Ahoj deníčku, od rána e to nějaký divný den. Některé vedoucí ztratily hlas, tak jenom ukazují posunkovou řečí. Vedoucí Maty to vylepšil: má tabulky s pokyny a dětem je ukazuje (utište se, pojďte za mnou apod.)-ztráta hlasu je docela vtipná. A dál: sporťák chodí oblečený jako nějaký bača a huláká tady od budíčku nějaký moravské písničky, vedoucí Lucky Tom má nějaký divný kostým Včelky s křidélky a vypadá to na něm hrozně. Už z loňska vím, že když vedoucí udělá nějaký průšvih, tak si na poradě prý hází nějakou kostku a podle toho, co mu padne, tak musí celý druhý den nosit ten kostým. Ještě, že není celodeňák, asi bych se za Luckyho Toma někde v obchodě styděl.  Dnes máme celý den službu, to je den, kdy připravujeme pro ostatní táborníky jídelnu, hlídáme tábor, sloužíme na bráně a náš vedoucí musí podávat hlášení na nástupu; může se to zdát jako otravný den, protože nemůžeme dělat co chceme, ale zase tím že jsme v táboře a máme vše hotové, tak zbyde čas na fotbal nebo jsme dokonce byli na hoďku v bazénu. Ještě jsme dneska u marodky probírali první pomoc musím se přiznat, že to pumpování zraněného na prsou bych asi ještě zvládl, ale dýchání do nějaký cizí pusy si neumím představit. Holky z protioddílu si z toho dělaly legraci, že je to prý takové napolo líbání, ale jak říkám já bych do toho teda nešel, ale když jde o život udělá člověk asi cokoliv….

13.DEN                       Julča 3.odd

Milý deníčku, dneska jsme měli takový výlet, kde jsme chodili po značkách, chvilku po fáborkách, až jsme nakonec došli na louku, kde jsme všichni obědvali. Obsluhovali nás vedoucí a k obědu byly velké vdolečky s marmeládou a šlehačkou a ty víš dobře, mami, jak je mám ráda! Schválně jestli uhádneš, kolik jsem jich snědla? Tři! Jo, vzpomněla jsem si, jak se ten výlet jmenoval: Janebáček se mu říká a legrační bylo, že s námi šli vedoucí od nejstarších oddílů, které vlastně nejčastěji vidíme jenom na nástupu. Takhle jsme se s nimi lépe seznámili hráli po cestě hry. Nakonec jsme podle pověsti O velkém psů a zakopaném pokladu, ten poklad museli najít. Vůbec to nebyla legrace, přestože prý kronika přesně popisovala místo. Jenže jak jsme na něm hledali, hrabali a zároveň běhali, tak jsme asi poklad zašlapali do země. Nakonec nám vedoucí pomohli ho najít. A co myslíš, že to bylo? Skittlesky!! Je mi teda divné, že tak dlouhou dobu vydrželo v zemi, ale každopádně mi chutnaly. Brácha Tom, co je ve starším oddíle, ten už musel na celý orienťák, počkej musím si vzpomenout, jak se to celé jmenuje, jo Janebův šílený závod, který prý je hrozně dlouhý, plný záludných rozcestí a otázek, ale když se vrátil, tak říkal, že to nebylo tak hrozné a že i měli nějaké úkoly na stanovištích. Zítra bude CETEH tak se zase těším…

14.DEN                       Šimon 4.odd

Hej deníčku, letos je CETEH famfárovej! Dneska jsem v lese museli přemoct Medůzu a to nebyla totiž žádná sranda, víš? Museli jsme chodit v lese podle zrcátka, abychom se na Medůzu nepodívali, jinak bychom zkameněli a vypadli ze hry. No bylo to docela náročné, ale naše družstvo Modří bohové bylo nejlepší. Zato úklid! Dneska jsme dostali zase 5 bodů a na nástupu nám zdravotnice předala praporek prasátka. Prý jsme byli zase nejhorší. A to nám vedoucí Stůďa za další prase slíbila letecký úklid. To se prej vystěhuje celý srub ven, uklidí vevnitř a zase celý nastěhuje. No ale právě to uklízení mne vůbec, ale vůbec nebaví. Ach jo. Dneska večer jsem se docela bál nástup proběhnout strašně rychle a hned za ním  přišel silný vítr déšť a dokonce padly kousky ledu prý to jsou kroupy déšť úplně sekal a  a ten musel normálně ležet na zemi a pomalu se rozpouští a protože nefungovala elektřina prý jsme si vyčistit zuby a rovnou do postele ale vůbec mi to nevadilo vyprávěli jsme si s klukama  srandovní horory.

15.DEN                       Kačka 13.odd

No tak dobře…. když musím, tak já sem teda něco napíšu, deníčku, ze začátku nám to v oddíle úplně všechno neklapalo, holky z obou chatiček se spolu moc nebavily, ale pak jsme si na to s Indiánem a Pydy sedly, probraly jsme to a zjistily, že si nechceme poslední jakovský tábor kazit hloupostmi a teď už je z nás parta, která táhne za jeden provaz. Náš oddíl, tím že je nejstarší, je úplně zvláštní. Polovinu děti tvoří kluci a polovinu holky. Kluci jsou fajn a jsme vlastně parta, která sem jezdí celou dobu. Takže se známe společně s předchozích oddílů. V něčem je výhoda být v nejstarším oddíle a v něčem ne: jako nejstarší často musíme v Táboře pomáhat s přípravou dřeva, je to nejčastěji na nás, ale zase zato míváme výhody jako je delší diskotéka a vedoucí s námi často mluví jako s dospěláky. Jo a zrovna dneska na olympiádě, na kterou jsem se hodně těšila, protože mě sport baví, na předposlední disciplíně skok do dálky jsem při odrazu špatně došlápla a mám zvrtlou nohu. Tomu se říká smůla. Letos táborová láska zatím žádná. V loni jsem byla zamilovaná hodně ale ten kluk už letos jet nemohl. Je trochu vtipné, že je do mne zamilovaný takový mladší šikovný kluk, tak musím opatrně, abych nezranila jeho cit. Sama už vím, jak je to nepříjemné.