Vážení rodiče, milé děti,

dnes se mně, slavnému jankovskému webovému reportérovi Jožo Otáznikovi podařil husarský kousek. Ano téměř zázrakem jsem se setkal v Jižních Čechách s Janebou. S kým? No přeci se starým Janebou! …áha, Vy, kteří jej znáte, víte jaký je to táborový popleta a cestovatelské nemehlo (..ano, ano: kousek před Českými Budějovicemi právě vytyčoval letošní trasu Jankovského Janebova šíleného závodu) a Vy, kteří jej ještě neznáte, se máte na co těšit….

No a protože Janeba právě opravoval píchlý řetěz na svém kole, využil jsem okamžiku, kdy nebyl v pohybu a provedl s ním následující rozhovor.

 

Jožo:  Nazdar, Janebo, proč vytyčuješ letošní orienťák tady u Budějic? Vždyť je to sem z Jankova přes 90 km?

Janebák:  To je pravda, ale třeba do Českého Krumlova by to bylo ještě dál…

Jožo:  Tak to je nakonec dobře, že jsi tady u Budějek udělal poslední rozcestí a už to vedeš zpátky do tábora… Já jsem se tě chtěl zeptat, co vlastně by děti si letos na letošní vyloženě odpočinkový, „welnessově“ zaměřený tábor měly vzít sebou?

Janebák: jenom sněžnice, katamarán, rýžovací pánev a moskytiéru…né! Počkej, to jsem spletl-to měly vloni, letos budou nutně potřebovat jiné věci….

Jožo:  No tak začni, ať si rodiče mohou psát, co dětem případně na letošní tábor dokoupit…

Janebák:  Tak já začnu základními zbytečnostmi, jakými je sportovní oblečení (trička – min. 5x, mikiny, tepláky, kraťasy – vše min. 2x), dlouhé kalhoty (2x), pyžamo, plavky, pokrývku hlavy, spodní prádlo (20x), slabé i teplé ponožky (celkem 20x) …no chápeš to, Jožo? Ten hlavas se snad zbláznil….

Jožo:  …proč myslíš?

Janebák:  ..no za mých mladých let jsem si zabalil na 3 týdny jedny ponožky a v případě nutné výměny jsem si vyměnil levou za pravou a bylo to…a najednou prej 20 párů…. A 20 ks prádla?! Proč? To asi myslej pro celej oddíl, ne…?

Jožo:  Janebo, to, že jsi tenkrát ke konci tábora používal položky jako sekyrku se moc nechlub a tvoje prádlo, co se ti už lepilo na tělo musela přijet svléknout Protichemická jednotka AČR z Liberce a muselo se uložit jako odpad z JE Temelín půl kilometru do země. Tím bych se vůbec nechlubil, být tebou….

Janebák:  …nebo ta hromada zbytečné obuvi….

Jožo:   …myslíš           přezůvky (pantofle, crocsky), sandály, 1x sportovní obuv, 1x pevnou obuv pro turistiku, pevnou nepromokavou obuv nebo holínky? Co je na tom zvláštního?

Janebák: ..no podle mne jsou klíčové holínky, protože když si do nich natočíš v parném létě vodu, tak se ti během chůze myjí nohy a my chytří na nich máme i ponožky, které se tím ve vodě perou… Proto kladu na srdce: Rodičové, kteří chcete, aby vaše dítě mělo o své zdraví a teplo od nožiček postaráno, nesmíte zapomenout na kvalitní, nepromokavé holínky…nebojte se tím vybavit nejen menší táborníčky, ale i skoroslečny a skorogentlemanny, protože jinak je znemožníte na holinkové diskotéce…

Jožo:  No, tvůj přístup k použití nepromokavé obuvi úplně neschvaluji, ale pravdou je, že holinky dětem často chybí a přitom je to tak důležité vybavení pro komfort dětí během nepřízně počasí….

Janebák: …nebo mi Jožo řekni, na co děti potřebují pevnou obuv? Úplně zbytečná zátěž…jen si vzpomeň na ty krásné podvrtnuté kotníky a oteklé nohy plné puchýřů při mém šíleném orienťáku… nebýt nevhodných bot, tak si je filmaři ani nevybrali do toho dokumentu: „Rekonstrukce bitvy u Jankova“ kde proběhly famózní srdceryvné scény: malé postavičky, belhající se polem, navzájem se podpírajíc, s puchýři tak velkými, že bys je nezakryl ani deklem od latriny… nádhera, jedním slovem nádhera! No a nominaci na Oscara ten dokument dostal vlastně za to, že to nebylo vůbec strojené, že to byly autentické scény a zvlášť se líbily úplně vyřízené děti bez těch čepic a pokrývek hlavy..no víš, jak měly ty úžehy a úpaly… ano tyto děti si to opravdu, ale opravdu „užily“…

Jožo:  …jo…jo vzpomínám si, však měla marodka co dělat, aby je dala dohromady.

Janebák:   …jo a to ti musím Jožánku říct, ten seznam dalších potřeb – to je snad seznam speciálních lékařských potřeb a pomůcek, ne? …no čti to se mnou: ručníky (malý a veliký), kapesníky (papírové – aspoň 1 balení), hygienické potřeby, opalovací krém, repelent, elastické obinadlo…no uznej sám..logicky: na co ručník (dokonce dva), když jsem se 20 dní nemyl… no fakt je, že se mi ke konci tábora hodil repelent, to už mne hmyz vyloženě vyhledával…no nebo tady: hygienické potřeby (ještě že jsem si vygoogloval, co to znamená)…úplná zbytečnost…obinadlo, uznávám, je dobře mít sebou, zvlášť pro děti, které budou mít mizernou obuv, ty jej jistě využijí…

Jožo:  A budou vůbec děti něco potřebovat na nějaký výlet?

Janebák:  ..no píšou tady tlumok na jídlo, plastovou láhev na pití, batoh na výlety (ne pytlík se šňůrkami), peněženku na drobné mince, psací potřeby + blok.. ale i tady se mi to zdá zbytečně předimenzované: třeba plastová lahev je úplně zbytečná: jídlo i pití se „šoupne“ do tlumoku na jídlo, zamíchá a vzniklá kejda vyjí hrnečkem nebo lžící..já jsem se tak stravoval vždycky a nejednou jsem byl hrdým vítězem soutěže: „Dobrý prase, všechno spase“..škoda, že její další ročníky hygienik zakázal…

Jožo:  No a je seznam vybavení pro všechny děti stejný?

Janebák:  …ale kdepak Jožine, děti starší 11 let budou navíc odeslány do nehostinné a nebezpečné džungle podblanického deštného pralesa, kam (světe div se) musí dojít pěšky a (aj ta hrůza) dokonce 2-3 dny přežít!! Ty chvíle boje o holý život v divoké přírodě (reality show „Ostrov“ apod. je ve srovnání s tím akcičky pro čerstvé absolventy jeslí)…celá akce nese drsné označení „puťák“. A tam se jim 100% hodí  Krosna (pevná záda!) velikosti min 30 litrů + spací pytel! Podepsaný….

Jožo:  ..a Janebo, co ještě krom holínek nejčastěji zapomínají rodiče dětem dávat a ty pak trpí….

Janebák:  No, nejčastěji to asi bývá pláštěnka (nikoliv „nepromokavá“ bunda nebo šusťákovou)..no ale to vůbec nevadí, protože jak jsem se nemyl, tak mi déšť bez pláštěnky namočil na mém těle tu krustu špíny, ona změkla a já se jen oloupal skoro do čista…

Jožo:  …ach jo, je pak celkem logické, že hygienik zakázal i Tobě přítomnost na táboře a už vůbec se nedivím, že se musíš pohybovat daleko mimo tábor, aby tě nikdy žádné dítě nespatřilo, aby neomdlelo…